MŮJ PRVNÍ KŘÍŽEK ...
... moje první výšivka ...

   Již v dětství mě zajímalo všechno kolem jehly, ať šití, či křížková výšivka. Dokonce na základní škole jsme měli vyšívací kroužek, kde jsem pochopitelně nemohla chybět. Nikdy by mě nenapadlo, že se po "x" letech ke křížku vrátím a bude to můj největší koníček a žrout mého volného času...

   1.prosince 2003 jsem náhodně šla kolem obchůdku s vyšíváním, zaujal mě košík na vyšívací potřeby ve výloze, vešla jsem dovnitř, abych se na něj podívala zblízka a poptala se na jeho cenu. To jsem ovšem netušila, jaké budou uvnitř nástrahy! Nestačila jsem se nadechovat a zároveň vydechovat. Na prvotní úmysl jsem zcela zapomněla. S úžasem v očích a skoro zástavou srdce jsem přecházela od jednoho vyšitého obrazu ke druhému. Byly všude po celém obchůdku rozmístěny. Byl to nádherný pocit a zároveň skličující, jelikož od mého posledního křížku už uběhlo tolik let ...
   Z obchůdku jsem odešla, ale ne na dlouho, po půl hodině jsem se opět vrátila, to už jsem neodešla s prázdnou. Domů jsem si nesla jako svátost malinkou vyšívací soupravu "kamna" od Marjolein Bastin a velikou nástěnku od téže designérky. Abych toho neměla málo, tak jsem si ještě objednala do série druhou velkou nástěnku. Proč ne, vždyť ty vyšité obrazy vypadaly tak jednoduché, jeden křížek jako druhý, nic složitého, jen se střídaly barvičky bavlnek. Nedomyslela jsem, že tyto předlohy jsou na papíře a aida je bez jakékoliv značky, že je to tzv. počítaná výšivka a k tomu ještě ten chumel neroztříděných bavlnek...ách jo...
   Ještě že jsem zvyklá spoléhat se sama na sebe, co si člověk neudělá,  tak to nemá.... Byla jsem smířená s tím, že se nevzdám. Uvařila jsem si kávu na posilněnou a pustila se do díla. Vzala jsem aidu a jehlu do ruky, bubínek byl pro mě velká neznámá a začala, jak jinak než bez bubínku ... každý křížek jsem snad stokrát párala, byla jsem vzteky bez sebe, ale křížkovala jsem stále dokola stejná místa znova a znova. Pokroky byly pomalé, ale po dvou třech hodinách i viditelné ... zanedlouho jsem přestala vnímat čas... Ráno v sedm hodin unavená, ospalá jsem měla výšivku hotovou i obšitou! Moje radost z vítězství nad křížky byla opravdu obrovská ...
    V mé GALERII tyto kamínka "moje první výšivka" najdete, rubová strana je sice ouvej, ale tu vidím pouze já, vám nebudu kazit nádech a výdech... Po mé první zkušební výšivce následovaly další a další... složitější a náročnější ... Některé výšivky jsou již dokončené, jiné jsou rozvyšívané na pokračování... Všechny moje výšivky jsou tady v mé galerii.
   Doufám, že tu najdete pro sebe patřičnou inspiraci ...   Jo, ještě abych nezapomněla podotknout, dnes už bez bubínku neumím vyšít ani jeden jediný křížek!